353


NAŘĺZENĺ VLÁDY


ze dne 3. července 2002,


kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší


Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), (dále jen "zákon"):


§ 1
Předmět úpravy

(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví emisní limity, podmínky provozování a způsob zařazování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podle § 4 odst. 4 zákona (dále jen "zdroj") do jednotlivých kategorií zdrojů.

(2) Toto nařízení se nevztahuje na

a)  

spoluspalování odpadů s palivy ve zdrojích, které je uvedeno ve zvláštním právním předpisu,2)

b)  

zdroje, které emitují těkavé organické sloučeniny z procesů aplikujících rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.3)


§ 2
Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)  

vyjmenovaným zdrojem - zdroj uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení,

b)  

nevyjmenovaným zdrojem - zdroj neuvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení,

c)  

zvláště velkým zdrojem4) - zdroj se zvláště významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo příloze č. 2 k tomuto nařízení nebo ve zvláštním právním předpisu,4)

d)  

velkým zdrojem - zdroj s velmi významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení nebo zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je vyšší než 5 MW, nebo zdroj, který při svém projektovaném výkonu a při hmotnostní koncentraci znečišťující látky odpovídající emisnímu limitu překračuje limitní roční hmotnostní tok emise alespoň 1 nebo více z dále uvedených znečišťujících látek množství

 

1.

200 t tuhých znečišťujících látek,

 

2. 

300 t oxidu siřičitého,

 

3. 

4 t chloru a jeho těkavých anorganických sloučenin uváděných jako chlor,

 

4. 

10 t těkavých organických látek uváděných jako celkový organický uhlík ze zdrojů,

 

5. 

200 t oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřených jako oxid dusičitý (dále jen "oxidy dusíku"),

 

6.

1 t sulfanu,

 

7. 

2 t těkavých anorganických sloučenin fluoru uváděných jako fluor,

 

8. 

50 t oxidu uhelnatého,

 

9.

50 t amoniaku, nebo

 

10. 

v případě jakékoli další ze znečišťujících látek nebo jejich stanovené skupiny uvedené v seznamu znečišťujících látek překračuje její celková roční emise zjištěná z hodinového průměru desetinásobek hmotnostního toku rozhodujícího pro stanovení limitní koncentrace v odpadním plynu,

 

e)  

středním zdrojem - zdroj s významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, nebo zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je roven nebo vyšší než 0,2 kW, nebo zdroj, který překračuje při svém nejvyšším projektovaném výkonu za nejméně příznivých provozních podmínek s ohledem na ochranu ovzduší a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu roční hmotnostní tok emise alespoň u 1 nebo více znečišťujících látek v množství od 10 do 100 % uvedených v písmenu d) bodech 1 až 10 nebo překračuje-li při maximálním projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu hodinovou emisi stanovenou jako rozhodný hmotnostní hodinový tok emisí znečišťující látky, nebo stanovené skupiny znečišťujících látek, pro stanovení obecného emisního limitu postupem uvedeným ve zvláštním právním předpisu,5)

f)  

malým zdrojem - zdroj, který nelze zařadit podle písmen c) až e),

g)  

stávajícím zdrojem - zdroj, na který bylo vydáno stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak,

h)  

novým zdrojem - zdroj, na který bylo vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak,

i)  

přímým procesním ohřevem - ohřev, u kterého jsou znečišťující látky vzniklé spalováním paliv odváděny společně se znečišťujícími látkami emitovanými technologickým procesem,

j)  

zemědělským zdrojem - zdroj emisí amoniaku a dalších znečišťujících látek z provozu zemědělských technologií uvedený v příloze č. 2 k tomuto nařízení.


§ 3
Vyjmenované zdroje a jejich kategorizace

(1) Kategorie vyjmenovaných zdrojů, specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu jsou uvedeny v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení. Technické a další podmínky provozu vyjmenovaných zdrojů obsahují požadavky na konstrukci a vybavení zdroje nebo na jeho provozování, které specifické emisní limity doplňují nebo nahrazují.

(2) Pro vyjmenované zdroje platí specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu uvedené v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení a dále lze uplatnit obecné emisní limity u znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity stanoveny. Obecné emisní limity se uplatňují postupem podle § 9 odst. 4 zákona.


§ 4
Nevyjmenované zdroje

Na zdroje, které nejsou vyjmenovány v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, se vztahují obecné emisní limity stanovené zvláštním právním předpisem.5) Kategorizace nevyjmenovaných zdrojů se stanoví podle § 2 písm. d) až f) tohoto nařízení.


§ 5
Postup stanovení obecných emisních limitů

(1) Pokud pro danou znečišťující látku nebo stanovenou skupinu látek není u zdroje stanoven specifický emisní limit a dojde-li k vymezení znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin tak, aby byly plněny obecné emisní limity, orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen "orgán kraje")

a)  

stanoví obecné emisní limity těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, u nichž činí při nejvyšším projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající jejich obecnému emisnímu limitu vypočtený roční hmotnostní tok více než 4 % hodnoty ročních hmotnostních toků znečišťujících látek uvedených v § 2 písm. d),

b)  

stanoví obecné emisní limity jiných látek, jejichž emise lze u zdroje prokazatelně předpokládat a které mají významný vliv na kvalitu ovzduší v místě působení zdroje, především jedná-li se o oblast podle § 7 odst. 1 zákona,

c)  

stanoví obecné emisní limity dalších látek na základě vlastního posouzení nebo odborného posudku a odůvodní je ve vydaném rozhodnutí,

d)  

u zvláště velkého zdroje posoudí stanovení emisních limitů podle § 6 u všech znečišťujících látek v tomto ustanovení uvedených, pro které nejsou u zdroje stanoveny specifické emisní limity.

(2) Od plnění stanovených emisních limitů podle odstavce 1 písm. b) a c) lze upustit u těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, u kterých výsledky autorizovaného měření emisí prokáží nebo odborný posudek doloží, že jejich emise jsou pod úrovní 10 % obecného emisního limitu a pod 10 % limitního emisního toku.


§ 6
Emisní limity zvláště velkých zdrojů

Při vydávání povolení podle § 17 odst. 1 a 2 zákona u zvláště velkých zdrojů se stanoví obecné emisní limity a další podmínky jejich uplatňování v souladu s § 5 u těchto znečišťujících látek

a)  

tuhé znečišťující látky,

b)  

oxid siřičitý,

c)  

oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý (oxidy dusíku),

d)  

oxid uhelnatý,

e)  

sulfan,

f)  

thioethery a thioalkoholy,

g)  

amoniak a amonné soli vyjádřené jako amoniak (amoniak),

h)  

těkavé organické látky vyjádřené jako organický uhlík (VOC),

i)  

těžké kovy a jejich sloučeniny vyjádřené jako kov (těžké kovy),

j)  

azbest (suspendované částice, vlákna),

k)  

chlor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako Cl (chlor),

l)  

fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako F (fluor),

m)  

arzen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As (arzen),

n)  

kyanidy vyjádřené jako CN (kyanidy),

o)  

karcinogenní a mutagenní látky nebo látky ovlivňující reprodukci6) (karcinogeny),

p)  

polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF),

r)  

pachové látky,

pokud pro tyto znečišťující látky nejsou v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení stanoveny specifické emisní limity.


§ 7
Společná ustanovení

Pro účely zpoplatňování emisí znečišťujících látek podle § 19 zákona a vedení provozní evidence podle § 13 zákona se považuje soubor všech zdrojů znečišťování ovzduší téhož provozovatele, které jsou umístěny v jediném provozním celku nebo areálu, za společný zdroj. Kategorii společného zdroje určuje kategorie zdroje, která je podle § 4 odst. 4 písm. a) zákona nejvyšší.


§ 8
Přechodná ustanovení

(1) Splnění zpřísněných nebo nově uložených specifických emisních limitů u všech zdrojů, kterým je toto nařízení stanoví, zajistí provozovatelé nejpozději do 1. ledna 2005. Do té doby provozovatelé dodržují emisní limity platné do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení a postupují podle bodu 0.4. přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Toto ustanovení se nevztahuje na emisní limity pro pachové látky.

(2) Pokud zákon zakládá u již provozovaného zdroje povinnost změnit nebo nově zpracovat soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření (provozní řád) podle § 11 odst. 2 zákona, učiní tak provozovatel nejpozději do 31. května 2003.

(3) Provozovatelé stávajících zdrojů provedou první měření emisí u

a)  

zvláště velkých zdrojů do 31. března 2003,

b)  

velkých zdrojů nejpozději do 1 kalendářního roku ode dne posledního jednorázového měření, které bylo prokazatelně provedeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení,

c)  

středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu a poslední jednorázové měření nebylo prokazatelně provedeno po 1. lednu 2000, nejpozději do 31. prosince 2003,

d)  

středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu a poslední jednorázové měření proběhlo prokazatelně po 1. lednu 2000, nejpozději do 3 kalendářních roků od data tohoto měření.

(4) U stávajících zvláště velkých zdrojů, kde nejsou obecné emisní limity stanoveny postupem podle § 5, požádá provozovatel orgán kraje o jejich stanovení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.


§ 9
Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

 

Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.

Ministr životního prostředí:
RNDr. Kužvart v. r.


Příloha č. 1 a 2 není v elektronické podobě

Poznámky pod čarou:

1)  

Směrnice Rady 84/360/EHS, o boji se znečišťováním ovzduší z průmyslových závodů.
Směrnice Rady 87/217/EHS, o předcházení a omezování znečišťování životního prostředí azbestem.
Směrnice Rady 92/112/EHS, o postupech ke slaďování programů omezování a konečného vyloučení znečišťování způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého.
Směrnice Rady 96/61/EC, týkající se integrované prevence a omezování znečišťování.

2)  

Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.

3)  

Vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.

4)  

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

5)  

Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

6)  

Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.